Maska Nepál
Stará rituální maska s jedinečnou geometrií. Válcovitý tvar hlavy, pravoúhlé výřezy pro oči a ústa, strohý trojúhelníkový nos. Žádný z těchto prvků neslouží naturalismu, vše je podřízeno čistému symbolickému záměru. Tam, kde jiné masky napodobují lidskou tvář, tato ji redukuje na archetyp: obličej jako schéma, jako brána. Povrch dřeva nese výmluvné svědectví věků. Tmavá, vrstvená patina vzniklá dlouhodobým kontaktem s oleji, kouřem a rituálními substancemi propůjčuje předmětu téměř minerální charakter.
Geometrická strohost a válcovitý objem napovídají původ mimo okruh newárského chrámového řemesla Káthmándského údolí, které inklinuje k výraznému barvení a detailu. Úsporný a téměř abstraktní tvar masky ukazuje spíše k západním nebo středním oblastem Himálaje, k tradicím Gurungů, Magarů či Tamangů, případně k izolovaným komunitám regionu Mustang, kde se po staletí udržovaly archaické vrstvy šamanské a bönské rituální praxe s minimem vnějších vlivů.
Masky tohoto typu sloužily šamanům nebo rituálním tanečníkům při obřadech přechodu, při léčení nemocí, při komunikaci s duchy předků nebo při odvrácení zlých sil od komunity. Nositel masky přestával být sám sebou a stával se prostředníkem mezi světy. Právě tato funkce dává předmětu jeho neobyčejnou naléhavost, a ta je dosud čitelná. Hluboká, vrstvená patina není pouhým znakem stáří, je záznamem každého dotyku, každého obřadu, každého dechu, který maska přežila.
