Toposa

Toposové patří k výrazným nilotským pasteveckým národům jihovýchodního Jižního Súdánu. Jejich hlavní území leží v savanovité oblasti Greater Kapoeta při hranicích s Keňou, Etiopií a Ugandou. Jazyk toposa patří mezi východonilotské jazyky a kulturně se Toposové řadí do širší skupiny Ateker. Podle ústních tradic přišli jejich předkové z oblasti Karamoja v dnešní Ugandě, odkud se vydali za novými pastvinami.

Život Toposů stojí na dobytku. Krávy, kozy a ovce dávají mléko, krev, maso, kůže, společenskou prestiž i možnost uzavřít manželství. Chlapci se už od mládí učí pečovat o menší zvířata a později přecházejí ke skotu. Muži vodí stáda na pastviny a v období sucha odcházejí do vzdálenějších táborů, zatímco ženy zajišťují chod domácnosti, pečují o děti a věnují se zemědělství. Hlavní plodinou je čirok, místy také sezam, fazole a další odolné plodiny závislé na krátkých deštích.Vedle pastevectví se část Toposů zapojuje do obchodu se zvířaty a v okolí Kapoety také do rýžování zlata.

Společenský život Toposů vyrůstá z rozšířené rodiny, mužských rodových linií, věkových skupin a respektu ke starším. Rodiny žijí v dvorech s kulatými chýšemi, ohradami pro dobytek a zásobnicemi na zrno. Manželství potvrzuje platba dobytkem, která spojuje dvě příbuzenské skupiny a dává svazku veřejnou váhu. Důležitou roli má také vztah k předkům, dešti a stádům. Při suchu, nemoci nebo krizích se lidé obracejí na rituální odborníky, zatímco zásadní rozhodnutí probírají se staršími muži.