Tarahumara
„Žiješ, protože tvůj otec dokázal uštvat jelena. On žije, protože jeho děd dokázal utéct Apačům na koních. Žijeme, protože jsme rychlí a vytrvalí.“
Tarahumarové sami sebe označují slovem "Raramuri”, což lze přeložit jako „běžec“. Přibližně 60 000 příslušníků kmene žije v oblasti kaňonů Sierry Tarahumara a vlivem izolovanosti krajiny si zachovávají mnoho ze svých původních zvyků. Způsob jejich života je považován za nejvíce tradiční ve srovnání domorodé populace celé Severní Ameriky. Přestože patřili mezi první indiánské kmeny, kteří oficiálně přijali katolickou víru, nebylo jejich obrácení úspěšné. Jde o synkretismus křesťanství a jejich původních představ. Legendární je jejich schopnost uběhnout dlouhé vzdálenosti. Tradice běhu rarajipari v sandálech huaraches (nyní vyráběných ze starých pneumatik) má ceremoniální i soutěžní aspekty. Muži běží a kopají do dřevěných míčků při soupeření komunit na tratích od 50 do 270 kilometrů, ženy používají hůl a proutěnou obruč. Běh je současně jediný možný prostředek, jak v náročném terénu překonávat velké vzdálenosti mezi roztroušenými rodinnými usedlostmi. Dlouho Tarahumary nikdo nedokázal přesvědčit k účasti na oficiálních běžeckých závodech, přestože o jejich schopnostech po staletí tradovaly neuvěřitelné legendy. V roce 1968 je Mexiko postavilo na start olympijského maratónu, jenže indiánští běžci nechápali, proč by měli s někým závodit a žádného úspěchu nedosáhli.
Základní zdroj potravy tvoří kukuřice, ze které připravují pinole, tortillas, esquiate, atole, tamales, nebo je pečou případně vaří její klasy. Fazole se podávají smažené po uvaření. Tamales a fazole jsou běžnou potravou, kterou Tarahumarové nosí s sebou na cesty. Pěstovaní pšenice a ovoce (jablka, meruňky, fíky a pomeranče) zavedli misionáři a ovoce se stalo doplňkem výživy. Maso tvoří pouze 5 % jejich stravy, jde většinou o ryby, kuřata a veverky. Jen při slavnostních příležitostech konzumují dobytek.
Běh, víra, hudba a tanec zůstaly nedílnou součástí společenského života Rarámuri, přestože život na jejich kmenovém území v posledním desetiletích vážně ohrožuje extrémní sucho, těžba dřeva a nerostných surovin i nelítostná válka drogových kartelů.
