Hamarové

Návštěva hamarské vesnice Lodža byla přehlídkou opravdu krásného zdobení a zvláštní úpravy ženských vlasů. Ženy mají těla zdobená kovovými náramky a některé se stále oblékají do tradičních šatů z kůží zvířat, které chovají. Sem tam už vidíme i odraz západní civilizace, i když trička s různými nápisy jsou již značně potrhaná a špinavá. Vlasy samozřejmě poutají velkou pozornost. Pečlivě stočené tenké copy jsou promaštěny máslem a potřené červenohnědou hlinkou. V téměř poledním slunci je vidět, že účesy žen se pomalinku začínají rozpouštět a barví jim oděv a kůži. Atmosféra ve vesnici je velmi poklidná, děti poletují zvědavě kolem nás a sledují naše fotoaparáty a nakukují do displejů mobilních telefonů. Ženy posedávají kolem ohňů a krmí batolata, starší muži pospávají ve stínu řídkého porostu, hlavu podloženou tradičními vyřezávanými dřevěnými stoličkami. Chtěl jsem si vychutnat atmosféru jedné z tradičních chýší, ale vchod se zdál pro mě příliš těsný. Nakouknul jsem alespoň do chýše a až si oči přivykli tmě, rozpoznal jsem sedící ženy a děti, oči jim svítily do tmy, která se mísila s kouřem doutnajícího ohně. Vychutnáme atmosféru a klid vesnice a pomalu se přesouváme k našim džípům, namáčknutým pod jedním z mála stromů ve vyprahlé krajině. Poslední pokusy vesničanů prodat něco ze svých zásob a my pokračujeme v cestě.