Lov lva je součástí masajské dospělosti, Planeta lidí - David Švejnoha

Stát se dospělým

Kmen:
Maasai
Datum návštěvy:
červen 2020
Lov lva je součástí masajské dospělosti, Planeta lidí - David Švejnoha

Pokud se narodí potomek v masajské tradiční společnosti, čeká ho v průběhu života řada důležitých obřadů a iniciačních rituálů. Jsou nezbytné a tvoří budoucí postavení ve společnosti. Třeba obřad pití mléka (Eokoto e-kule), obřad holení vlasů mladým válečníkům ( Eunoto ), nebo obřad proříznutí ušních lalůčků ( Enkigerunoto oo-inkiyiaa ). Některé přetrvávají dodnes, jiné jsou minulostí a zlidověly. Staří na ně ještě pamatují a mladí o nich horlivě vypráví. Jedním z nich je lov lvů. Logicky byla tato aktivita neudržitelná. Častý lov redukoval počty šelem v oblasti a zásadní zlom nastal, když byly vyhlášeny národní parky a lov byl oficiálně zakázán. Mladí Masajové tak přišli o možnost dokázat svou odvahu a vyniknout mezi ostatními. Nebyl to rozmar, zábava a důvodem nebyla ani výsledná trofej. Šlo o rituál dospělosti. Jedinec se pak těšil velké úctě. Pokud to tedy přežil.

Olamayio

V dobách dávných údajně docházelo k lovu lvů jednotlivci. Jeden muž s oštěpem a štítem, proti dospělému lvímu samci. Netroufám si odhadnout statistiky vítězů. Pamětníci tvrdí, že to ohrožovalo populaci lvů, ale podle mého úsudku byl důvodem k pozastavení spíše velký počet lidských obětí. Postupně začali lovit ve skupinách. Masajové dobře chápali pozici lva v africké savaně, proto měl lov jasná pravidla. Nikdy nelovili samce žíznivého či nemocného. Lvice lovili jen v případě, že ohrožovaly vesnice, či stáda krav.

Masajský chlapec, Planeta lidí

K lovu docházelo v generačních vlnách. Mladší generace toužila mít více ulovených lvů než generace předchozí. Šlo o prestiž. Přípravě a organizace lovu se věnovali starší vyvolení bojovníci “Empikas” a to vždy tajně, aby se mladší chlapci nedozvěděli o jejich plánech a nevyzradili je ve vesnici, což by mohlo jejich plány překazit.

K smrti krůček

Důležitý den začíná hned za úsvitu. Odhodlaní bojovníci vyklouzli z vesnice, aby nemuseli čelit přemlouvání od žen a starších mužů. Vyvolení ze všech vesnic se scházejí na předem domluveném místě. Zde dochází k poslední selekci. Jde ten, kdo je ochoten bojovat, zvítězit i zemřít. Skupina “Ilmeluaya”. Výběr musí být pečlivý, nikdo nesmí zklamat, jinak akce skončí fatálně. Výběr se často neobešel bez násilí, nikdo se nechtěl vzdát šance stát se slavným. Poté se odebírají na místo, kde stopaři v minulých dnech objevili vhodného lvího samce. Orientují se podle stop, trusu či kroužících supů. Prvním krokem bylo vyhnat šelmu z vysokého porostu pomocí výrazných zvuků a improvizovaných chrastítek. Důležitá je souhra a strategie. V otevřeném prostoru mají lva všichni na dohled. Ten je dezorientovaný, nervózní. Kruh se zmenšuje, lev zuří a napětí roste. Už není úniku. Lev se rozhodne k útoku a vystartuje proti Masajovi, který nejvíce provokuje…. Zde je prostor pro napínavý popis celé situace. To neumím. V mém příběhu je lev “prostě” přemožen.

Po úspěšném boji se mladí a unavení bojovníci vrací s mrtvým lvem do vesnice. Ten, kdo zasadil smrtící ránu, se těší velké slávě. Jeho jméno se stává symbolem dalších dnů. Obdrží přes ramena korálkovou ozdobu a stává se z něj “Olmurani lolowucaru” - lovec lvů. Budí hrdost u svých rodičů a touhu u mladých dívek.

Masaj s lví čelenkou, Planeta lidí

Co se děje s mrtvým lvem? Masajové nikdy nejedli maso divokých zvířat. Důležité jsou tři části a to hříva, ocas a drápy. Hříva náleží muži, který lva skolil. Ženy z ní vyrobí zdobenou čelenku, kterou hrdě nosí v následujících dnech a měsících. Až do chvíle, kdy věkem vstoupí do další fáze bojovníka. Čelenka se stává nebezpečnou, je lákadlem pro zlé duchy. Obětuje jehně, čelenku pomaže jehněčím tukem a odnese daleko do divočiny.

Nejdůležitější trofejí je ocas. Ten nejdříve změkčí, narovnají a ženy ho ozdobí korálky. Přidají ho k dalším ocasům z minulých lovů a tvoří tak ukázkovou sbírku odvahy dané generace. Před iniciací do dalšího válečnického stavu probíhá obřad  “Eunoto” kdy je trofejím vzdána poslední úcta a jsou rituálně zničeny.

Chlapecká obřízka

Obřízka patří mezi nejdůležitější iniciace masajských chlapců. V odlehlejších oblastech je stále praktikována, jinde už to není povinností. Všichni chlapci ve věku od 14 do 16 let jsou na ni připravováni staršími muži. V tomto věku už chlapci ovládají většinu mužských dovedností. Nosí těžký oštěp a zvládají pastvu velkého stáda. Ještě zbývá obřízka. Tou demonstrují, že jsou připraveni na nelehký život dospělých.

Enkipaata

Hromadný obřad “Enkipaata” se koná ve speciální vesnici,  kde bývá 30 až 40 domů. Před obřadem je zvolen jakýsi šéf chlapců “Olopolosi olkiteng” který má na sebe vzít všechny hříchy mládí ostatních a prochází speciálním obřadem. Chlapci spí v lese, pasou krávy a připravují se na velký den. Už za svítání běží do vesnice, oblečou se do černých látek a tančí. Soustředí se sami na sebe, každý to prožívá jinak. Je jasné, že něco končí a něco velkého začíná. Další den prodělají “Emuratare”  - obřízku.

Mladý Masaj, Planeta lidí

Za rozbřesku stojí v řadě venku, nechávají se omýt studenou vodou a společně kráčí k místu hromadné operace. Následují je kamarádi a rodina, kteří je podporují a varují. Nesmí utéct, jinak navždy budou dětmi a nikdy se neožení, zostudí tak celou rodinu. Samotná procedura se děje bez jakékoliv umrtvení a za plného vědomí. Nesmí vyjádřit bolest, ani odvrátit oči. Operaci provádí zkušený muž k tomu určený. Natáhne předkožku a odřízne žiletkou. Začínají oslavy, při kterých jsou chlapci obdarováni stádem krav. Konečně mají vlastní bohatství.

Proces hojení trvá 3-4 měsíce a chlapci musí zůstat v černých látkách po dobu 4-8 měsíců. Na obličeji mají bílé ornamenty. Říká se jim Sikoliové. V tuto dobu žijí v přírodě a učí se přežít. Poté dostává status mladého válečníka. Čekají ho další, poměrně složité obřady, kterými postupně získávají lepší a silnější postavení ve společnosti. Ale o tom až příště…

Ženská obřízka

Obřízka u žen se v masajské kultuře delší dobu nepraktikuje. Věříme a doufáme. Tato brutální procedura se stále děje i v 21. století na mnoha místech afrického kontinentu.  Nedaří se jí zastavit. Masajové to dokázali. Dělo se tak ve zvláštní chýši, daleko od vesnice. Mladé dospívající dívce byl primitivním nástrojem odříznut klitoris, občas i se stydkými pysky. To vše za plného vědomí. Nepopsatelná bolest a celoživotní trauma. Neobřezaná dívka byla nečistá, nedospělá a byla hrozbou pro nastávajícího manžela. Mohla by ji překonat sexuální touha a být nevěrná. Právě to je uváděno jako hlavní důvod, proč je v mnoha komunitách ženská obřízka stále praktikována.

Masajská dívka, Planeta lidí

Zdroj: www.maasai-association.org

Literatura ke kmeni