Právo na život
Stojíme na vrcholku posvátného kopce Muruji. Kolem nás se shromáždili téměř všichni dospělí z vesnice. Jeden z náčelníků natáhne ruku k obzoru a klidným hlasem řekne: „Toto je náš domov.“ Teprve s odstupem času jsem pochopil, jak hluboký význam ta slova měla. Kolik bolesti, odvahy a vytrvalosti se skrývá za jejich úsilím ubránit půdu pod nohama před neúprosnými těžaři a rozpínajícím se zemědělstvím. Dnes to vypadá, že svůj boj ustáli. Mají za sebou těžkou minulost, lepší současnost ale nejistou budoucnost. Drží své území a rozhodují o vlastním osudu. Ale jejich vítězství je křehké, tlak těžby a rozvoje nekončí a jistoty zůstávají v nedohlednu.
V osmdesátých a devadesátých letech se Kayapové stali symbolem odporu i odvahy. Tento hrdý amazonský kmen z brazilského státu Pará, žijící podél řek Xingu, Iriri, Bacajá a Fresco, se dokázal postavit moci brazilského státu i vlivu mezinárodních korporací. Jejich charismatičtí vůdci Raoni Metuktire a Paulinho Payakã se stali hlasem celé Amazonie. Stáli po boku světových osobností, hovořili před politiky i médii a přinesli do světového povědomí téma, které bylo do té doby přehlížené. Právo domorodých národů rozhodovat o svém území, své budoucnosti a o osudu Amazonie která je jejich domovem.
Elektrárna Belo Monte
V únoru 1989 svolali Kayapó do města Altamira historické shromáždění. Sjeli se tam zástupci čtyřiadvaceti domorodých kmenů, novináři i ekologové z celého světa. Společně protestovali proti plánované přehradě Belo Monte na řece Xingu. Na pódiu tehdy stál náčelník Raoni Metuktire po boku světoznámého zpěváka Stinga. Tato dvojice měla už v té době za sebou návštěvu více jak dvaceti zemí v Evropě a Americe. Díky Stingově věhlasu mohl Raoni vystupovat na světových fórech a dostal tak bolestné téma ochrany amazonského pralesa do světových médií. Společně založili organizaci Rainforest Foundation, jednu z prvních, která propojila ochranu pralesa s obranou lidských práv původních domorodců.
Navzdory jejich úsilí se výstavba přehrady nakonec rozběhla. V roce 2011 začaly bagry hloubit základy, v roce 2016 byla elektrárna uvedena do provozu a koncem roku 2019 dokončena. Cena za to však byla obrovská. Pod hladinou zmizely rozsáhlé plochy pralesa, více než dvacet tisíc lidí bylo nuceno opustit své domovy a řeka Xingu utrpěla nenahraditelné rány. Její tok byl částečně odkloněn, přítoky vyschly, ryby zmizely a tisíce rodin přišly o tradiční zdroj obživy. Ačkoliv přehrada vyrábí ohromné množství energie, její výkon kolísá a v období sucha prudce klesá. Belo Monte se tak stala trpkým symbolem střetu mezi ekonomickými ambicemi Brazílie a snahou chránit přírodu i práva domorodých národů, které v Amazonii dál bojují o přežití.
Temné období
I když se projekt nakonec nepodařilo zastavit, vyvolal mohutnou vlnu mezinárodního tlaku na Brazílii, aby dokázala nalézt rovnováhu mezi ochranou území, respektem k právům domorodých národů a ekonomickými zájmy těžebních a dřevařských společností. Domorodé oblasti však dál čelily bezohlednému tlaku těžařů, pro které představují pralesy obrovský zdroj zisků. Situace se dramaticky zhoršila za vlády prezidenta Jaira Bolsonara (2019–2022), jehož administrativa oslabila úřad FUNAI, převedla správu domorodých území pod ministerstvo zemědělství a tím otevřela dveře těžebním a zemědělským korporacím. Během několika let se odlesňování Amazonie zvýšilo o více než šedesát procent a stovky tisíc hektarů pralesa zmizely pod náporem těžby a rozšiřujících se farem. Kmen Kayapó se ocitl v přímém ohrožení. Čelil útokům zlatokopů a voda v jejich řekách byla znečištěna jedovatou rtutí.
Naděje
Po nástupu prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy v roce 2023 se nad Amazonií po letech znovu objevila naděje. Lula slíbil obnovit ochranu pralesa i důstojnost domorodých národů, jejichž hlasy byly v minulých letech umlčeny. Zrušil dekrety umožňující těžbu na indiánských územích, obnovil činnost úřadů FUNAI a IBAMA a vyhlásil nekompromisní boj proti nelegálnímu odlesňování. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle dat z roku 2024 kleslo tempo odlesňování Amazonie o více než polovinu a nejlépe chráněnými oblastmi se opět stala území pod správou domorodých komunit. V regionech Kayapó se kácení téměř zastavilo a prales znovu ožil.
Prezident Lula da Silva se 4. dubna 2025 setkal s náčelníkem Raonim, kterému osobně předal nejvyšší brazilské vyznamenání Grã-Cruz da Ordem Nacional do Mérito za jeho celoživotní boj za práva domorodých národů, ochranu pralesa a životního prostředí. Oba muži se shodli na nutnosti pokračovat v ochraně amazonského pralesa a posílit postavení domorodých komunit, které ho po staletí chrání. Dohodli se na urychlení uznávání nových domorodých území a na posílení kontroly proti nelegální těžbě dřeva a zlata. Společně také vystoupili proti plánované těžbě ropy v ústí Amazonky, kterou Raoni označil za hrozbu pro budoucnost celého regionu i lidstva.
