Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Nágové Konyak

Kmen:
Konyak
Stát:
Indie
Datum návštěvy:
prosinec 2018
Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Představujeme vám poslední lovce lebek. Dost často se tak říká příslušníkům kmene Naga Konyak. Poslední hlava zde byla rituálně sťata údajně v sedmdesátých letech minulého století. To s největší pravděpodobností už tento akt nepraktikovali nikde jinde na světě. Obývají oblast v méně známém cípu severovýchodní Indie. Ve státě Nagaland v dostriktu Mon. Právě tam žije poslední generace mužů, kteří jsou očitými svědky minulosti. Všem už je přes osmdesát. Právě o nich si budeme vyprávět.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

“Naši zemi stvořili dva bratři Jeinok a Naoman. Naoman byl trpělivý a dal si záležet. Svou zemi vyhladil a vznikly tak pláně Assamu. Starší Jeinok svou práci odbyl a nechal zemi hrbolatou. Tak vznikl hornatý Nagaland". Toto je legenda, kterou dědečkové vypráví svým vnoučatům. Tu pravou historii se můžeme pouze domnívat. Neexistují žádné psané prameny a veškerá historie se generačně předávala slovem, zpěvem či hudbou. Podle etnologů mají mongoloidní původ a jejich jazyk patří do tibeto-barmské jazykové větve. V minulosti nikdy nežili jako kmenový celek a jejich vesnice byly samostatnými entitami se svou geografickou polohou, unikátním vzorem tetování a jedinečným tónovým dialektem. Souhrnný název jim dali až Britové. Pojmenování zřejmě vzniklo složeninou kho (hlava) a nyak (černý). V současnosti je jejich území rozděleno státní hranicí Indie s Myanmarem. Pro ně to nemá žádný zásadní vliv. Navštěvují své rodiny, obchodují a obdělávají svá pole v sousedním státu. Politické rozdělení jejich regionu jim nedává smysl. 

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Živobytí

Zemědělství tvoří obživu až devadesáti procent Konyaků. Hlavní plodinou je několik druhů rýže, kterou pěstují na mokrý a suchý způsob. Mokré pěstování rýže (v místním jazyce yeang-kah) praktikují v úrodných údolích podél řek, kde vytvářejí bahnité hráze, které udržují vodu. V jedné části nechávají klíčit sazenice, které potom přesadí na jiná pole a po dozrání následně sklízí. Pro suchý způsob využívají metodu jhum (v místním jazyce phaotang-kah). Nové pole vzniká tak, že na vhodném místě vysekají veškerou vegetaci a nechají vysušit. Potom prostor vypálí a po orbě vysadí sazenice. Po několika cyklech se úrodnost půdy sníží na tolik, že nechají půdu ladem 8 - 10 let. Tento cyklus je striktně dodržován na základě pravidel jednotlivých vesnic. Takto pěstují horskou rýži, taro, kukuřici, dýni a chilli. V poslední době doplňují o plodiny, které prodávají na tržištích (zázvor, čaj, kardamom, zeleninu, pomeranče nebo ananas). Zajímavostí je, že podle systému zemědělství starší generace počítá svůj věk. Na dotaz odpoví, že se narodil v roce, kdy jejich vesnice obdělávala konkrétní pole jhum. Pokud se narodilo v roce více dětí, pamatovali si, ve které fázi výsadby se dítě narodilo.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Denní povinnosti jsou rozděleny mezi všechny členy rodiny. Ženy se starají o domácnost a zemědělství a vyrábějí látky, korálkové náhrdelníky a keramiku. Děti pomáhají rodičům jak můžou a starají se o mladší sourozence. Muži obstarávají dřevo, staví domy a vyrábějí proutěné koše. Jsou také výborní řezbáři. V minulosti měli na starosti ještě lov, ale ten skoro vymizel, protože ve zdejších lesích už není tolik zvěře. Praktikovali ho buď sami, nebo ve skupinách. K lovu využívali mačety, kopí, luk a šípy, nebo pasti. Později i střelné zbraně, které si sami vyráběli včetně střelného prachu. Lovili téměř vše kromě hadů, havranů a vran. To přinášelo smůlu. V posledních letech se život mění a spousty mladých odchází do měst za lepší prací a vzděláním. 

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Sociální struktura

Severní část země Konyaků se nazývá také jeko “Země Anghů”. Angh je vůdčí pozice ve vesnici, která se generačně dědí. Jeho autorita je podřízena nejvyšší skupině Pongvin Anghů. Těch je devět a mají pod sebou správu širších regionů. Sídlí v devíti vesnicích: Chi, Mon, Longwa, Longzang, Shangnyu, Sheanghah Chingnyu, Tang, Yansha a Zangkham. Po smrti náčelníka jeho pozici dědí nejstarší syn.

V jižní části země Konyaků se vůdčí pozice nedědí a jedinec si ji musí získat prestiží, postavením, bohatstvím a odvahou. Mají ovšem duchovního vůdce Eang, kterých může být ve vesnicích i více. Provádějí rituály na podporu plodnosti, úspěchu a úrody a působí jako poradní orgán při důležitých diskusích. Ženy nemají v kultuře Konyaků vliv na rozdodování nebo vlastnění majetku.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Manželství

Systém manželství je exogamní, což znamená, že se nesmí dvojice brát v rámci jedné klanové linie. Sňatky se předem nedomlouvají a mladí lidé si mohou sami vybírat podle svého srdce. Milenecký vztah před svatbou je povolen. Teprve až se pár rozhodne, dojde k manželskému svazku. Manželství je pro většinu Konyaků monogamní. Polygamie se praktikuje pouze v nejvyšších vrstvách vůdců Pongvin Angh. Jeho první manželka musí být Anghya, což je dcera dalšího z devíti náčelníků Pongvin Angh. Tímto se tvoří spřátelené aliance mezi jednotlivými královskými klany. Další ženy jsou spíše brány jako konkubíny a nemají žádná dědická práva.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Ve vesnici

Konyakové stavěli své vesnice kvůli bezpečí výhradně na vrcholech kopců. Daleko lépe se tak mohli bránit při případných nájezdech nepřátel. Dříve stavěli své domy z přírodních materiálů, dnes už využívají modernější technologie. Byla to vždy společenská záležitost. Když se rodina rozhodla postavit dům, při stavbě pomáhala celá vesnice. Každý muž na stavbě měl své místo, svou roli, každý věděl, co má dělat. Aniž by stavbu kdokoli řídil, dům často postavili během tří dnů. Ženy připravovaly dělníkům jídlo a pomáhaly s doplňkovými pracemi. Většina domů neměla komíny a kouř z ohniště tak konzervoval střechu a odpuzoval hmyz. Každá rodina měla nad ohništěm ratanový rám, který se dědil po generace. Jakýsi oltář, kde uchovávali důležité rituální předměty. Fasády některých starých domů stále zdobí lebky obětovaných a ulovených zvířat (buvolů, gayalů, koz, opic)

Kromě obytných domů nesměla chybět důležitá stavba Paan (Morong). Od dávných dob to bylo místo pouze pro muže. Pánský klub, kde padala důležitá rozhodnutí a kde se plánovaly útoky na sousední vesnice. Uvnitř na posvátném místě uchovávali lebky lidských obětí jako trofeje a ukázku válečných úspěchů. Sloupy, trámy a masivní dveře zdobily rozsáhlé dřevořezby nejen s motivy lovu lebek, ale také vyobrazením rodiny a posvátných zvířat. Samozřejmě nesměly chybět lebky obětovaných gayalů. Tady docházelo ke školení mladých chlapců a přípravě na nelehký život dospělého.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Buben Log

Důležitý nástroj v životě lidí celého Nagalandu. Tyto bubny byly schopné produkovat složité rytmy, ale nikdy se nepoužívaly na hraní hudby. Buben měl funkci rozhlasu. Varoval vesničany pracující na polích, že se blíží nepřátelé a výstražné zvuky vydával v případě požáru. Oznamoval úmrtí vesničana, případně svolával vesnickou radu a také oznamoval začátek slavností spojených s lovem lebek. Každá událost měla svůj rytmus a zvuk byl tak silný, že ho lidé slyšeli i daleko v horách. Jsou známy dva druhy a to s otevřenými, nebo uzavřenými konci.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Nejprve rada starších zvolila v lese strom, který se pro výrobu bubnu nejvíce hodil. Strom skáceli a dopravili do vesnice. Tam se vytvaroval do požadovaného tvaru a vydlabala se dovnitř dutina. Tato práce trvala i několik měsíců. V případě potřeby se do bubnu bouchalo těžkým dřevěným kůlem, aby se zvukl nesl do velkých dálek. Některé bubny měli až 15 metrů.

Animismus

Konyakové byli původně animisté. Bůh nebe, neboli Wangtang Kahwang byl všemocný. Ovládal slunce, měsíc i hvězdy a držel ochranou ruku nad všemi lidmi. Tradičním způsobem, jak se vyrovnat s nemocemi, nedostatkem úrody či neštěstím bylo obětování kuřat, prasat, nebo větších zvířat. Počet a druh obětin se volil podle závažnosti řešené situace. Prostředníky mezi světem živých a posmrtným životem byl mužský šaman hipa nebo šamanka hinyu. Po smrti pozemského života odešla duše yaha na zvláštní místo Timching. A právě šamani se dokázali ve snu spojit s duší zemřelého a zjistit důvod jeho odchodu. Dokázali předpovídat budoucnost s pomocí duchů převtělených do zvířat: shahnyu (tygr), pu (had), aolan (orel) a pongkoaloatüh (straka himalájská). Právě strakám přikládali zvláštní důležitost. Pokud při rituálu bylo slyšet štěbetání z pravé strany, bylo to dobré znamení, pokud z levé, byla to předzvěst neštěstí.

Černá magie

Phong-yeangpu znamená mezi Konyaky černá magie. Před plánovaným lovem hlav vyřezávali dřevěné sošky obětí bez končetin, kterým zapichovali do očí, úst a srdce ostré hroty. Sošku ještě potřísnili krví obětovaných zvířat. Pokud si chtěli být jisti, že kouzlo bude fungovat, tak provedli rituál yahaha meanglingpu. Rozehřáli nad ohněm hliněný hrnec a hodili do něj živé kuře. Pokud kuře z hrnce vyskočilo, tak oběť přežije, ale pokud kuře v hrnci uvízne, lov bude úspěšný. Při válečných výpravách nejdříve vhodili do vesnice nepřítele vejce, aby ho oslepili. 

Naga roh
Roh z posvátného mithuna, neboli gayala indického, sloužící k pití rýžového piva.

Obětování Mithuna

Jinak než Mithun posvátnému zvířeti místní lidé v Nagalandu neřeknou. Jedná se o gayala indického (Bos frontalis). Dá se říci, že je to nejdůležitější zvíře v historii této oblasti. Všechny zásadní obřady a oslavy jsou spojeny s obětováním jednoho, či více gayalů. Je to polodivoké zvíře, které se velice těžce domestikuje a v zajetí se nerozmnožuje. Proto ho vesničané chovají v přilehlých lesích, kde mají stáda trvale pod kontrolou. Aby chytili jednotlivé kusy, mají u sebe neustále sůl, kterou je přilákají a potom pomocí lan chytnou a odvlečou do vesnice. V den, kdy dojde k oběti ho přivlečou do osady, většinou před morong a zvíře za obrovských oslav zabijí. V dobách minulých ho podřízli, dnes už používají pušky, které si v Longwě sami vyrábějí. Maso z gayala se buď zpracuje rovnou při slavnosti, nebo se rozdělí mezi zúčastněné. Hlavu zvířete si vždy nechává ten, kdo provádí obětní ceremoniál. Lebku se potom připevní na stěnu domu tak, aby ji každý kolemjdoucí viděl. Některé domy jich mají na stěnách desítky. V dobách, kdy byl ještě praktikován lov hlav, byly rohy z mithuna připevněny k lidské lebce a tato trofej byla největší chloubou válečníka. Díky své důležitosti působí mithun i jako velice hodnotné platidlo při obchodech, či svatbách.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Kouření opia

Mezi mladými muži je ve velké oblibě kouření opia, které dostávají z barmské strany. Kupují kusy látky, které jsou napuštěny mlékem z nezralých makovic. Makovice se naříznou, začne vytékat nektar, který se napustí do kusu tkaniny. Tu potom obchodníci prodávají na metráž do indické části Longwy. Před samotnou inhalací odstřihnou kousek plátna, vloží na velkou lžíci s vodou a položí na oheň. Extrakt z makovic se tak dostane do vody. Látku odstraní, vodu vyvaří a na lžíci zůstane samotné opium. To pak smíchají s tabákem a vloží do dýmky. Muži po konzumaci zůstávají malátní a zpomalení. Stařešinové opium nekouří, nicméně u mladších to tolerují. Aspoň prý nejsou agresivní, jako po alkoholu. Staří muži holdují v hojné míře žvýkání betelového sousta.

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidí

Životní změna

Dovolím si zde napsat zkrácenou verzi výpovědi muže, který popisuje svou zásadní životní změnu. Text je z knihy, kterou uvádím ve zdroji. "Jmenuji se Hoongo Wangshu a narodil jsem se v roce 1946, rok před indickou nezávislostí nad britským impériem. Patřím ke klanu Poren Po z vesnice Longwa. Pracuji jako jáhen v místním babtistickém kostele. Můj život se zásadně změnil v roce 1978, kdy jsem konvertoval na křesťanskou víru. Muži z naší vesnice se v roce 1968 vydali na lov lebek na barmskou stranu a to byl poslední útok v regionu. Vliv křesťanství byl čím dál silnější, k nám se dostal později, ostatní vesnice konvertovaly dávno před námi.

Když mi bylo 22, tetovali mi obličej (stejně jako všem vrstevníkům). Většina účastníků tehdejšího loveckého nájezdu už zemřela. Já si den tetování vybavuji velmi přesně. Tetovat se začalo v 6:30 ráno a skončili jsme ve dvě odpoledne. Všichni jsme byli tetování umělkyní Nokam, ženou našeho náčelníka. Potom jsme uspořádali poradu, na které jsme se dohodli, že budeme poslední skupina, která praktikovala lov lebek a tetování. Chtěli jsme být ti, kteří mění historii a nastolí mezikmenový mír v celé oblasti.

Můj první kontant s křesťanstvím proběhl v roce 1971, kdy do Longwy přijel reverend Mankap a kázal o Kristově životě a cestě ke spáse. Velmi mě to ovlivnilo, přiklonilo ke změně. 19.4.1978 jsem byl v Longwě společně s dalšími 74 lidmi pokřtěn reverendem Pangyanem. Od toho dne jsem se stal aktivním členem církve. Každou neděli mám pro místní kázání. Když se ohlédnu zpět, jakoby se vše odehrálo v minulém životě. Dnes se cítím spokojený na cestě ke spáse ..."

Nágové Konyak - Nagaland, SV Indie | Planeta lidíZdroj: Kniha The Konyaks - The last of the tattoed headhunters - odkaz

Další články ke kmeni

Lebka jako trofej, Nágové Konyak | Planeta lidí

Lebka jako trofej

Datum návštěvy:
prosinec 2018
Konyakové byli lovci hlav. Patřilo to k jejich kultuře a identitě. Pro nás nepochopitelné, pro Konyaky zásadní. Pojďme se nyní na tuto tradici podívat jejich očima. Do Nagalandu jsme vyrazili v prosinci 2018. Přeskočím záměrně popis cesty. Není to tak zajímavé. Prostě jsme jeli, málo spali a rychle jedli. Netrpělivost nás hnala dopředu. Až jsme se dostali do Longwy. Vzpomínám, jak jsme stáli na kopečku před fotbalovým hřištěm a kostelem. Tak tady žijí poslední lovci hlav? Ano, tady a v pár osadách v okolí. Člověk měl jiné představy. Ale překvapení teprve začínalo. Pozvali nás na návštěvu...