Kalash

Kalašové (Kalasha) jsou nejmenší etnicko – náboženskou skupinou v Pákistánu. Jsou považováni za původní obyvatele Asie, ale jejich historie je nejasná. Sami tvrdí, že jsou potomky vojáků Alexandra Velikého, jehož armáda bojovala v této oblasti ve 4. stol. př.n.l. Někteří etnografové je považují za potomky Gándhárů.

Muslimskou komunitou byli nazýváni Kafiri – nevěřící (s hanlivým nádechem). V průběhu staletí vedli s muslimy několik válek a na konci bitvy v roce 1896 byli v oblastech Afghánistánu nuceni konvertovat k islámu. Starobylé chrámy a dřevěné modlitebny byly zničeny a ženy byly donuceny nosit místo lidových krojů burky. Oblast byla následně přejmenována na Núristan (Země Světla). Kalašové z pákistánského Chitralu si své kulturní tradice udrželi. V současnosti žijí ve třech izolovaných horských údolích: Bumburet, Rumbur a Birir.

Ženy Kalaša obvykle nosí dlouhé róby s převládající černou barvou, často vyšívané mušlemi kaori. Muži přijali pákistánský "šalvar kamíz", děti po dosažení věku čtyř let nosí malé verze oblečení pro dospělé. Ženy zde na rozdíl od zbytku Pákistánu chodí nezahalené a účastní se veřejného života. V průběhu menstruace trává ženy čas ve speciálním ženském domě "bashali". Zde probíhají také porody a různé očistné rituály. Dívky jsou zasvěcovány do ženství již ve věku pěti let a vdávají se často ve čtrnácti nebo patnácti letech.  Žena má možnost v průběhu manželství změnit manžela, ale její nastávající musí zaplatit dvojnásobek. 

Třemi hlavními svátky Kalašů jsou Chilam Joshi v polovině května, Uchau na podzim a Caumus uprostřed zimy. V dubnu 2017 byla tato pronásledovaná komunita Pákistánem uznána jako samostatná etnická a náboženská skupina.