Ngendelengo
V odlehlých a těžko přístupných lesích pohoří Serra de Chela v jihozápadní Angole žije jedno z nejméně známých etnik této oblasti – Ngendelengo. Tato malá komunita, čítající přibližně 3000 lidí, si navzdory tlaku okolního světa uchovává své tradiční zvyky, estetické ideály i kulturní struktury. Dříve byli výtečnými lovci a jejich život byl pevně spjat s hlubokými lesy a divokou zvěří. Dnes se však jejich realita zásadně proměnila.
S úbytkem divoké zvěře a změnou klimatu se Ngendelengové museli přizpůsobit. Usadili se trvale v horských lesích, kde se věnují chovu hospodářských zvířat a samozásobitelskému zemědělství. V posledních letech vyrábí dřevěné uhlí, které prodávají podél silnic vedoucích jejich územím. Tato činnost sice přináší jistý ekonomický zisk, ale má za následek rychlé odlesňování, které ohrožuje místní ekosystém i tradiční způsob života.
Každodenní život
Kmen Ngendelengo je klanově organizován, přičemž každý klan vede nejstarší muž, respektovaný vůdce, který zodpovídá za rozhodování při obřadech, hospodaření i řešení sporů. V jejich kultuře je běžná polygamie, přičemž sňatky mezi vzdálenými příbuznými jsou celkem obvyklé a jsou brány jako důležitá součást rodinných vazeb.
Jejich životní styl je do značné míry soběstačný. Ženy obdělávají pole a sbírají lesní plody, zatímco muži se starají o hospodářská zvířata. Lov, který dříve hrál významnou roli, dnes téměř vymizel. Vesničané se stále více spoléhají na chov koz a drůbeže, zejména kuřat. I přesto muži chodí s mačetami a oštěpy. Slouží nejen jako nástroje k práci, ale i jako symboly tradiční mužské role.
Pozoruhodným rysem jejich kultury je architektura dvoupatrových domů, které jsou ještě stále využívány v některých vesnicích. Přízemí slouží jako obydlí pro starší generaci a těhotné ženy, zatímco zvýšené patro je určeno pro děti a současně i uskladnění zásob. Toto řešení má překvapivou podobnost se stavbami některých horských komunit v jihovýchodní Asii.
Krása je důležitá
Estetika hraje v kultuře Ngendelengo klíčovou roli zejména u žen. Jejich složitě vytvořené účesy připomínají japonské gejši. Výroba účesu je více než zkrášlovací akt. Je to rituál, který odráží ženskou zralost, společenské postavení a zručnost.
Základem účesu je směs rozdrcené kůry stromu a vonných bylinek, kterou si pečlivě vplétají do vlasů. Poté si do účesu zapracují olej získaný složitým procesem vaření plodů „nonpeke“. Černý olej nejen že účes zpevňuje a dodává mu lesk, ale slouží i jako ochrana pokožky. Tato praxe je hluboce zakořeněná v místní víře v přírodní medicínu a sílu rostlin.
Nezadaní muži nosí výrazné účesy ve tvaru “číra”. Ten signalizuje jejich svobodu i připravenost k námluvám. Oblečení mívají minimalistické, často jen barevné látky kolem pasu. Ženy obvykle nosí jen ozdobné šňůrky kolem hrudníku, podobně jako ženy z blízkého kmene Kubal. V dnešní době se častěji zahalují a oblékají moderní dovezené oblečení. Jejich kulturu ovlivňuje intenzivní misionářská činnost, ale v izolovaných osadách stále vyrábějí rituální dřevěné panenky, keramické dýmky a obřadní totemy, které mají společenskou a spirituální funkci.
Foto: David Čečelský
Budoucnost
Ngendelengo čelí tlaku z několika stran. Odlesňování, způsobené nejen jejich vlastní výrobou uhlí, ale i nelegální těžbou dřeva, narušuje rovnováhu, na níž je jejich životní styl závislý. Migrace farmářů z jiných oblastí Angoly, zejména z regionů postižených suchem, vyvolává napětí ohledně přístupu k půdě a vodním zdrojům.
Změnu představují i stále aktivnější misionáři a šíření alkoholu, které narušuje tradiční morální a sociální struktury. Rizikem jsou i častější sňatky mezi vzdálenými příbuznými, které jsou mimo jiné dané malou velikostí populace. To může mít negativní genetické dopady. Z etnologického hlediska jsou Ngendelengové ohroženou minoritou, která čelí možné kulturní asimilaci či zániku.
Přesto kmen Ngendelengo dál žije v ústraní hor a lesů, pevně spjat s půdou svých předků. Jejich houževnatost, schopnost adaptace a hluboký vztah k přírodě ukazují, že i v globalizovaném světě je možné udržet kulturní identitu. Alespoň prozatím.
