Khasi
Kmen Khasi patří mezi původní obyvatele severovýchodní Indie a žije především ve státě Meghálaj, zejména v oblasti Khasi Hills. Region patří k nejdeštivějším na světě, což formuje krajinu hlubokých údolí a hustých lesů. Khasiové čítají přes jeden milion lidí a jejich jazyk náleží do austroasijské jazykové rodiny, což je v indickém kontextu výjimečné. Společnost je rozdělena do klanů zvaných kur, které určují identitu i pravidla sňatků, přičemž platí přísná exogamie. Tradiční obživou je zemědělství, často ve formě přesunového hospodaření jhum, pěstování rýže, kukuřice, betelu a citrusů, doplněné sběrem a drobným chovem.
Khasiové jsou známí výrazným matrilineárním systémem, kde rodová linie, majetek i příjmení přechází po ženské linii. Nejmladší dcera, khadduh, dědí rodinný majetek a zajišťuje kontinuitu rodu, zatímco muži mají důležitou roli jako zástupci klanu v politice a rituálním životě. Vesnice fungují jako samosprávné jednotky s tradičními institucemi, například dorbar shnong, tedy rada starších. Typickým kulturním prvkem jsou megalitické kameny menhiry a dolmeny, které slouží jako památníky předků a symboly společenského statusu. Khasiové mají také propracovaný systém příbuzenských vztahů a silnou identitu spojenou s klanovou příslušností.
Jedním z nejpozoruhodnějších prvků jejich kultury jsou živé kořenové mosty, vytvářené z kořenů kaučukovníku Ficus elastica. Kořeny jsou vedeny přes vodní toky pomocí bambusových konstrukcí a postupně srůstají do pevné struktury, která se s časem zpevňuje a může sloužit stovky let. Některé mosty dosahují délky přes 30 metrů a existují i dvoupatrové varianty. Tento typ „živé architektury“ je dokonale přizpůsoben extrémní vlhkosti, kde by běžné materiály rychle degradovaly. Náboženství Khasi dnes kombinuje křesťanství, které se rozšířilo během britské koloniální éry, s původní vírou označovanou jako Niam Khasi, založenou na úctě k předkům, rovnováze mezi člověkem a přírodou a ochraně posvátných hájů, které fungují jako přirozené rezervace s přísnými pravidly vstupu.