Obávaní válečníci, Nyangatom - Planeta lidí

Obávaní válečníci

Kmen:
Nyangatom
Datum návštěvy:
září 2021
Obávaní válečníci, Nyangatom - Planeta lidí

Vždy, když si vzpomenu na cesty do jižní Etiopie a snažím se vybavit ty nejsilnější pocity, tak jsou z vesnice Nyangatomů. Nemá cenu porovnávat jednotlivá etnika v oblasti, ale mezi nimi jsem vždy cítil mírnou nervozitu. Byli a jsou vyhlášení válečníci a údajně právě oni jsou strůjci veškerých konfliktů. Jsou znepřáteleni se všemi sousedícími kmeny - s Dasaneči, Turkany, Surmy, Hamary i Kary. Situaci ještě zhoršuje hraniční trojmezí Jižního Súdánu, Keni a Etiopie. Koloniální mocnosti si rozdělily půdu bez respektu ke kmenovému uspořádání, pastvinám a přístupu k vodě. Žijí na kraji Ilemijského trojúhelníku, který nyní patří pod zprávu Keni, ale nárokují si ho všechny tři státy. Když k tomu přičteme ještě dlouholeté zásobování zbraněmi AK-47 z Jižního Súdánu, tak udržení míru zde bylo vždy vrtkavé. Nyangatomové jsou ze všech stran obleženi ostatními etniky, proto nemají možnost své území jakkoliv rozšířit. Kmen Karo je na severu, kmen Dassenech na jihu, kmen Hamar na východě a kmeny Suri a Turkana na západě a jihozápadě. Dlouhotrvající sucha mají zničující dopad na jejich stáda a bojují o úrodnější půdu. Podle posledních zpráv je vyhlášen mezikmenový mír v regionu a ve městě Kangate se každý rok pořádá festival, na kterém se sejdou sousedící etnika. Zatím nemá dlouhou tradici, ale všichni věří, že to přispěje k trvalému míru a obchodní spolupráci. Například od žen Karo a Mursi kupují Nyangatomové keramické nádoby, které si sami neumí vyrobit.

 

Nyangatomové patří do nilotické jazykové větve. Jsou součástí kmenové skupiny Karamojong, současně s kmeny Toposa a Turkana. V polovině 19. století migrovali do Etiopie a Jížního Súdánu ze severní Ugandy. Okolní kmeny je hanlivě nazývají Nyam-etom, což ve volném překladu znamená Pojídači slonů, nebo Pojídači sloních uší. Zřejmě proto, že v minulosti v Ugandě lovili slony. Surmové jim říkají Bume, což znamená Ti, kteří páchnou. Nyangatom ve vlastním jazyce znamená Žluté pistole.

Nyangatom, Jižní Etiopie - Planeta lidí

Poprvé se o Nyangatomech zmínili ve svých cestovních materiálech maďarský hrabě Samuel Teleki von Szek společně s rakouským armádním důstojníkem Ludwigem von Höhnelem, kteří v roce 1888 objevili a zmapovali nedaleké jezero Turkana ( Rudolfovo jezero ). V 70. letech minulého století podle některých studií nepřesahoval počet Nyangatomů 5000. Na začátku 21. století už je uváděna populace 14 000. Za rychlý nárůst mohla hlavně švédská misie Philadelphia Church Mission (SPCM), která v regionu poskytovala humanitární a zdravotnickou pomoc celých třicet let ( 1972 - 2002 ). Nakonec byla organizace z regionu stažena, aby se rozrůstající počet obyvatel nestál závislý na trvalé pomoci v oblasti s omezenými zdroji obživy.

Ze života

Odnepaměti to byli pastevci a bydleli v provizorních vesnicích. Migrovali v závislosti na klimatických podmínkách. Poblíž dolního toku řeky Omo nejsou dobré podmínky pro chov dobytka, tak využívají pastviny v západní části svého území na hranici Ilemijského trojúhelníku. V současné době většina Nyangatomů žije ve stabilních vesnicích a živí se zemědělstvím. Pěstují kukuřici, proso, čirok, loví ryby a sbírají med divokých včel. Byli a stále jsou vyhlášenými lovci krokodýlů. V řece Omo krokodýli dosahují velikosti až čtyři metry a jsou velice agresivní. Ti nejzkušenější muži je loví z vydlabané lodi pomocí harpuny připevněné provazem.

 

Každý má ve vesnici své povinnosti a svou roli. Staří a vážení muži zůstávají ve stínu, těší se velké úctě, mají na starosti veškeré dění a provádí zásadní rozhodnutí. Mladí muži se starají o dobytek na odlehlých pastvinách. Mnohdy pasou svá stáda desítky kilometrů daleko. Nejmladší chlapci mají na starost ochranu úrody na políčkách. Ženy a dívky se věnují domácnosti, dojí krávy, starají se o úrodu, o děti, připravují jídlo a staví chatrče. Starší dívky mají na starost výchovu mladších sourozenců a pečují o novorozence.

Muž kmene Nyangatom, Kangate - Planeta lidí

Populace Nyangatomů se dělí do vesnic většinou podle rodinných klanů po otcovské linii. Společenská organizace je generační. Nejstarší muži, jejich synové, synové jejich synů a tak dále. Každá generace má své jméno. Nejstarší předkové byli Zakladatelé, následovali Divocí psy, Zebry, Želvy…. Nejstarší generace žijící nyní se jmenuje Sloni. Nejmladší žijící generací jsou Bůvoli. Aby mladý muž ukázal svou odvahu, musí vlastním kopím bez cizí pomoci zabít býka. Jedině tak prokáže, že je schopen se starat o rodinu a ohlídá stáda před znepřátelenými kmeny. V minulosti podle tradice předávala nejstarší generace každých 50 let svou vedoucí pozici mladším. Z řad nejstarších byl zvolen jeden jako medium - Asapan a po obřadu byl poslán do buše, aby tam zemřel. V devadesátých letech minulého století bylo toto lidské obětování zrušeno.

Manželství

Nyangatomové jsou polygamní a ti nejbohatší muži mají i deset manželek. Náš překladatel z poslední návštěvy měl ve svých pětadvaceti letech dvě manželky a těší se na další. Jeho tatínek jich měl sedm. Pokud je v oblasti mír, mohou si brát i ženy z okolních kmenů. Mladý chlapec si může svou dívku vybrat, ale sňatek musí schválit rodiče obou stran. Za dívku rodina chlapce zaplatí obvykle 50 krav, nebo 100 koz, nebo 10 oslů, nebo 5 velbloudů. Většinou nemusí zaplatit vše najednou, mnoho rodin splácí několik let. Mladá manželka si pak postaví za pomoci ostatních žen chýši, kde žije se svými dětmi.

 

Ženy, mladí chlapci a děti tráví volný čas tancem, zpěvem a vyprávěním příběhů. Při oslavách, svatbách či výjimečných společenských událostech využívají kovová chrastítka nidjeroi, které mají připevněná na kolenou a loktech. Jejich tanec, tleskot, dusot a zpěv je slyšet do dáli a nese zprávy na území sousedních kmenů...

Zdobení

Mladé dívky dostanou od svých otců první korálkový náhrdelník již v útlém věku. Při zvláštních příležitostech, oslavách a iniciacích přidávají další. Množství, barvy a kvalita korálkových náhrdelníků demonstruje její postavení a bohatství. Celkově mohou vážit až 8 kg. Ženy si je sundavají jen v případě, že je myjí, jinak je nosí celý život. Původně byly korálky dřevěné nebo ze semen rostlin. Nyní používají převážně umělé, ale o to barevnější. Těmi zdobí i kožené pokrývky přes prsa. V minulosti nosily ženy kožené zástěry ve tvaru trojúhelníku, zdobené kolečky z pštrosích skořápek. Sukně v posledních letech vyměnily za moderní látky. V uších nosí množství náušnic, z nichž některé znamenají, že jsou vdané. V perforovaném spodním rtu mívají kovové tyčky, skoby nebo unikátní šperky ze slonoviny. Muži dříve chodili úplně nazí, ale nyní používají látky, kraťasy a trička. Nesmí chybět Kalašnikov a dřevěný podhlavník.

Žena v typickém oblečení Nyangatomů - Planeta lidí

Skarifikace

Stejně jako u okolních kmenů má skarifikace kromě estetických důvodů i hlubší význam. Ostrým předmětem, nožem nebo trnem si vyřežou ornamenty a do ran vetřou popel. Rána se zanítí, hojí se pomaleji a výsledná jizva je plastická. Muži s námi o svých skarifikacích neradi mluví. Starší bojovníci mají na hrudi a ramenou malé jizvy ve svislých řadách. Každá řada značí jednoho zabitého nepřítele, či divoké zvíře. Muži jsou na své jizvení patřičně hrdí. V očích mladých jsou za hrdiny.

Tetování na mužské hrudi Nyangatom - Planeta lidí