Africké panenky - Kmenové umění | Planeta lidí

Africké panenky

Africké panenky - Kmenové umění | Planeta lidí

Každý z nás si v dětství hrál s oblíbenou hračkou, upnul se na ní, opečovával a stala se tak součástí rodinného zázemí.  Všude po světě nejdeme rozdílné varianty oblíbených dětských předmětů. Panenka je ovšem pro všechny kultury společná. U panenky se předpokládá, že si s ní budou hrát hlavně dívky. Je to možná stereotyp, ale o tom toto povídání není. Prostřednictvím panenky se mladá dívka vcítí do role maminky a stará se tak o své “dítě”.

V Africe tomu není jinak. V některých společenstvích panenka povýšila na rituální a iniciační předmět. Duchovní do nich vkládají sílu a mají zajistit bezproblémové mateřství a dobré zdraví potomka. Na rozdíl od panenek “západního” typu ty africké většinu nejsou anatomicky reálně ztvárněné. Chybějící končetiny, velké hlavy, kubistické tvary, skarifikace, vše závislé na uměleckých tradicích daného regionu. Jako materiál slouží většinou dřevo, nicméně existují třeba z pálené hlíny, slámy či látek. Dnešní doba nabídla africkým dětem hračky plastové, které si získávají rychlou oblibu. Mladé dívky ji dostanou většinou v útlém věku a starají se o ní jako o vlastní dítě. Nosí ji v šátku jako reálné maminky, oblékají, myjí a krmí. Ukládají je každý den brzy ke spánku. Někdy jim křídou malují obličeje, aby vyjádřily své emoce.

Akuaba 

Začneme legendou, která se mezi místními vypráví dodnes:

….. Kdysi dávno ve vesnici v centrální Ghaně žila dívka jménem Akua. Měla problémy s početím dítěte (ba). Navštívila místního věštce. Ten jí daroval panenku ze dřeva. Měla se k panence chovat jako k živému dítěti. Akua se začala o panenku starat a nosila ji na zádech v šátku jako ostatní maminky. Starala se svědomitě celé dny, krmila ji, koupala a spala s ní v jedné posteli. Zdobila ji náramky a náhrdelníky. Když chodila po vesnici s uvázanou panenkou, ostatní se jí smáli. Nakonec ale Akua otěhotněla a narodilo se jí krásné a zdravé dítě. Od té doby spousty mladých dívek nosí v šátku vyřezávanou panenku a věří, že se stanou maminkou….

Panenka Akuaba - Kmenové umění | Planeta lidí

Panenka Akuaba - Ašantové, Ghana. Foto: Archiv Planeta lidí

 

Britský profesor Malcolm McLeod se ve své studii o Ašantech věnoval detailně i panence Akua ba. Zjistil, že celý proces je daleko komplexnější. Panenka byla v určitý den předána knězi, který ji postavil na posvátný oltář a vložil do ní magickou sílu. Poté ji předal mladé dívce. V průběhu obřadu dostala dívka kouzelné látky ( aduro ), které pila, nebo se v nich koupala. Musela až do porodu důsledně dodržovat instrukce (akyiwadie). V případě, že byl obřad úspěšný a mladé dívce se narodil zdravý potomek, kněz si vystavil panenku ve své svatyni jako důkaz síly a duchovního úspěchu. Pokud se rituál nezdařil a dívka neotěhotněla, panenku si ponechala a po její smrti s ní byla pohřbena.

McLeod uvádí, že akua‘mma (množné číslo od akua’ba) byly vyřezávány i v případě, že se do budoucna u dívky předpokládaly potíže s početím.  Panenku koupil, či vyřezal otec dívky, nebo její budoucí manžel. Většinou ji obdržela před první menstruaci, aby získala první zkušenosti s výchovou dítěte.

Další neobvyklé využití panenky popisuje ghanský umělec Kofi Antuban ve svém příběhu:

… Za dávných časů, když se v lese ztratilo dítě, všichni věřili, že bylo zajato trpasličími duchy pralesa (Mboatia). Obyvatelé vesnice vyřezali krásnou panenku, nazdobili ji a zanechali ji u největšího stromu na pokraji pralesa, kde skřítci žili. Přinesli také dary ve formě batátové kaše s palmovým olejem, vařená vejce a stříbrné mince. Vůně pokrmu přilákala trpaslíky, kteří zajali nebohé dítě. Díky své přirozené chamtivosti zanechali dítě v lese a vyměnili jej za dřevěnou panenku, aby se s ním nemuseli dělit o hostinu. Dítě pak samo uteklo zpátky do vesnice, nebo si pro něj přišli rodiče ….

Panenka AkuaBa, Ghana - Primitivní umění | Planeta lidí

Panenka Akuaba - Ašantové, Ghana. Foto: Archiv Planeta lidí

 

Panenka má svůj typický, nezaměnitelný vzhled. Hlava diskovitého tvaru je z profilu plochá, na přední části je vyřezán obličej s vysokým čelem, které občas tvoří až polovinu celé plochy. Výrazné obočí se spojuje v dlouhý nos. Oči bývají menší ve tvaru kávových zrn. Ústa jsou zpravidla umístěna na spodu obličeje, občas chybí brada. Některé panenky mají skarifikační znaky na čele a na lícních kostech. Čárky a křížky mají léčebný charakter. Na úzký krk  navazuje dlouhý, štíhlý trub, který se směrem dolu pozvolna rozšiřuje. V horní části bývají ruce vyřezány do pravého úhlu. Nohy většinou chybí. Na hlavě či rukách mohou být otvory pro dekorace z mušlí, či korálků. Z profilu bývá panenka plochá, aby se dala dobře nosit na zádech.

Existence prsou a občas i genitálií dokazuje, že se téměř vždy jednalo o panenku ženského pohlaví. Důvodem je zřejmě to, že v prvotním bájném příběhu se Akue narodila dívka, nebo také fakt, že většina mladých žen si přála dcery, které jim později mohly pomáhat s chodem domácnosti.

Další výrazný typ panenek vyráběli řezbáři kmene Fante z ghanského pobřeží. Většinou měli čtvercový, či obdélníkový tvar hlavy s typickým účesem žen z této oblasti. Na rozdíl od Aśantů panenky nebarvili na černo.

Panenka Fante, Ghana - Kmenové umění
Panenka Fante
Panenka s typickým účesem žen kmene Fante. Objekt s jemnými rysy s rozsáhlými známkami užívání.

Biiga

Další nezaměnitelný typ panenky vytvářeli umělci z kmene Mossi z Burkiny Faso. Většinu vyřezávali kováři ve svém volném čase a prodávali na tržištích. Kovářům jsou odpradávna přisuzovány nadpřirozené schopnosti. Panenky kupovali rodiče svým dcerám, aby se naučili pečovat o budoucí dítě. Byly také využívány při procesu ženské obřízky a svatebních rituálech pro podporu plodnosti. Po porodu dítěte panenka zůstávala součástí rodiny a v prvních měsících byla kojena současně s novorozenětem. Panenky byly zdobeny korálky a dotvořeny vyřezávanými ornamenty. Některé byly potaženy kůží.

Vyřezané ornamenty na hlavě, včetně "laloku" před obličejovou částí (ztvárněno na úvodní fotografii tohoto článku ) odkazují na typický účes žen Mossi, který nazývají "gyonfo". Na štíhlém těle panenky jsou zvýrazněna podlouhlá ňadra "bins-kordo". Když se dítě narodilo, starší ženy, které pomáhaly mladé dívce s porodem, jí energicky masírovaly prsa, aby usnadnily  kojení. Vytahaná ňadra byla symbolem úspěšného mateřství. Tento proces se nazývá "peebo". Vyřezané ornamenty na těle panenky ztvárňují jizvy, které dívky / ženy měly v reálném životě. Každá jizva měla svůj význam, třeba v oblasti břicha symbolizovaly narození prvního dítěte. V základně panenky občas býval znázorněn pohlavní orgán. Končetiny a tvář nebyly vyobrazeny, protože nemají nic společného s významem panenky.

Panenka biiga - Planeta lidí

Panenka biiga, kmen Mossi - Burkina Faso. Foto: Archiv Planeta lidí

Biiga dolls - Planeta lidí | Primitivní umění
Panenky Biiga
Mossiové jsou známí výrobou dřevěných panenek zvaných biiga, často pokrytých kůží a zdobených mušlemi a korálky. Tyto panenky mají podporovat plodnost a zároveň mají i výchovnou roli. Mladé dívky o ně pečují, oblékají je...

Ibeji

Zajímavou kategorii tvoří figury "ibeji" kmene Yoruba v západní Nigerii. V tomto regionu se rodí průměrně více dvojčat, než kdekoliv jinde na světě. Jsou jim přisuzovány zvláštní schopnosti a mají rozlišné postavení ve společnosti. Místní věří, že dvojčata mají společnou duši. Dost často ale jedno z dvojčat zemřelo. Proto místní nechali vyřezat figuru, aby vytvořili náhradní schránku pro duši. S tím ji radil místní věštec. Doporučil správného řezbáře, se kterým potom namočili sošku v kouzelné koupeli a potřeli aktivačními látkami a oleji. Figura byla vyřezána se všemi symboly dospělého jedince ( účes, skarifikace ). Dost často si nechali vyrobit panenky dvě, aby se duše pevně zakotvila ve dvou schránkách.

Ibeji - Yoruba | Planeta lidi

Figury ibeji - kmen Yoruba, Nigérie. Foto: Archiv Planeta lidí

Namji

Neměli bychom zapomenout na panenky, které vytvážejí řezbáři z kmene Namji v Kamerunu. Opět se svým tvarem nepodobá žádné jiné. Na obrázku je ztvárněna v minimalistickém provedení, pouze s kovovými kroužky na končetinách a kolem krku. Dost často si je dívky bohatě zdobily tak, že zanikl původní tvar panenky. Stejně jako u všech předchozích typů měly pro dívky zvláštní důležitost a tvořili tak jejich osobnost v roli maminky.

Panenka kmene Namji, Kamerun - Planeta lidí

Panenka namji, Kamerun. Foto: Archiv Planeta lidí

Samozřejmě se jedná pouze o náhodný výběr panenek, které jsem měl možnost si osahat a poznat. Všechny vyobrazené jsou autentické, staré s krásnou patinou a dalšími známkami užívání. 

 

Zdroj: Lit.: Isn ´t S/He a Doll: Play and Ritual in African Sculpture, E.L.Cameron a D.H.Ross (1996)